Tipy na výlety

• Ondřejník
• Satinské vodopády
• Kopřivnické výhledy
• Zřícenina hradu Starý Jičín
• Procházka lomem s vyhlídkou, Horní Bečva
• Vodní nádrž Horní Bečva
• Vodní nádrž Větřkovice
• Bílá – Zbojnická hora – Bobek
• Velký Javorník
• Liščí díry
• Satinské vodopády
• Půlčínské skály – ledopády
• Rozhledna Miloňová
• Turistická Chata Mír
• Medvědí skála
• Skalní útvar Medůvka
• Svantovítova skála
• Rozhledna Vartovna - Podbeskydí
• Arboretum Nový Dvůr
• Soláň
• Lesopark Dobratice
• Bílá, pramen Smraďavky
• Zbojnická hora – Bílá
• Areál Na Stanoch – Nový Hrozenkov
• Vodní nádrž Olešná
• Hukvaldy

Ondřejník

Ondřejník je masiv v Moravskoslezských Beskydech se stejnojmennou turistickou chatou. Nejvyšším vrcholem je Skalka 964 m n.m.

Parkování: vlakové nádraží Frýdlant nad Ostravicí (neplacené).

My jsme do Frýdlantu dojeli automobilem, určitě je ale vhodné využít i dopravu vlakem nebo autobusem a vydat se na cestu po modré turistické trase. S kočárkem je nutné se později z modré turistické trasy odpojit a pokračovat po ulici Ondřejnická nebo s velmi malými dětmi vyjet až k chatě Solárce a udělat si procházku po vrstevnicích. My jsme se na vrchol Ondřejníku dostali po modré turistické trase vedoucí lesem a docela náročným a strmým terénem. Příjemným zpestřením je lesní bar přibližně v půlce výšlapu, a nakonec velmi dobře vybavené prostředí pro děti okolo turistické chaty Ondřejník – živá kůzlátka, velký kolotoč, lanovka a prolézačky jsou pro děti největší odměnou. Zpět jsme se pak vraceli po výše uvedené asfaltové cestě – nejdříve po zelené a později ulicí Ondřejnická. Tudíž jsme udělali příjemné kolečko. Celý okruh včetně oběda nám s dětmi 6 a 3 roky zabral 5 hodin. Od turistické chaty lze případně pokračovat po Jezevčí stezce až na vrchol Skalka.

• Obtížnost: 3/5
• Kočárek: ne
• Průměrná doba na cestě: 4 hodiny
• Trasa: 9 km
• Pes: ano (nesmí dovnitř chaty)
• Dětské hřiště: ano 

Satinské vodopády

Satinské vodopády jsou jednou z nejznámějších přírodních památek v Beskydech. Jedná se o několik asi metrových vodopádů, které svoji oblibu získaly zejména díky snadné dostupnosti. Cesta vede po příjemné asfaltové cestě končící posezením v přírodě v těsné blízkosti vodopádů, tentokrát však s sebou nemáme kočárek a pokračujeme okruhem po NS U Tisa zpět do Malenovic. My se k vodopádům vydali po medvědí stezce od obecního úřadu v Malenovicích.

Parkování: Obecní úřad Malenovice (neplacené). Přímo u obecního úřadu je parkoviště vhodné k odstavení auta. Je zde také dětské hřiště, které ale využijeme později.

Od obecního úřadu se vydáváme hledat žlutou medvědí stopu, na kterou jsme se napojili nedaleko, u přístřešku Borová. Po žlutých medvědích značkách a po krátkém stoupání zase z kopce dolů. Při odbočce u říčky Satina ale zpozorněte! V blízkosti se nachází obora s daňky a koníky. Po krátké přestávce jsme pokračovali dál, příjemnou cestou skrz chatovou osadu. Cesta je zde pro kočárky trošku horší – po kamenech se ale projet dá, a po chvíli se napojíme na naučnou stezku Lysá hora (žlutá medvědí stezka pokračuje směrem ke sjezdovce, vy se držte NS Lysá hora). Asfaltová cesta nás dovedla k PP Vodopády Satiny, už z cesty lze pomalu vidět první peřeje, a tak jsme se začali těšit do cíle.

Nad vodopády se nachází několik odpočinkových míst, ty musí ale počkat, my jsme přece chtěli vidět samotné vodopády, ke kterým musíme zdolat strmou stezku. Nedoporučuji s hůř pohyblivými lidmi - třeba s prarodiči, cesta dolů k vodopádům je dost krkolomná. Po vystoupání zpět na pevnou zem je nutné se náležitě občerstvit na některé z laviček nebo se osvěžit ve studánce.

Zpět jsme pokračovali kousek nad studánkou doprava po neznačené cestě, která se po chvíli napojila na Naučnou stezku U Tisa. Úchvatné výhledy okouzlily nejen rodiče ale i děti. Opět jsme se napojili na žlutou medvědí stezku, která nás dovedla zpět na cestu, kde jsme ji cestou k vodopádům opustili. Po trase je nejen nádherná příroda, ale také studánka a nádherná lavička s dřevěnými vyřezávanými medvědy, hlídající svoji stezku. Krásný okruh který jsme s dětmi 3, 5, 6 a 7 let zvládli za 3 hodiny.

Malenovice však nejsou jen Satinské vodopády. Jsou výchozím bodem na Lysou horu a na spoustu dalších turistických míst. My jsme prozkoumali i obec samotnou a rozhodně to stálo za to. Vyhlídkové místo u kostela sv. Ignáce z Loyoly je kousek od výše zmíněného parkoviště, a tak pokud vás netlačí čas, rozhodně stojí za to sem vystoupat. Cesta až nahoru je sjízdná pro kočárek a pokračovat lze okolo hřbitova až k úžasnému Malenovickému přístřešku s krásnými výhledy do krajiny. Teď už jen to slíbené hřiště u obecního úřadu a hurá domů odpočívat po náročnějším výletě.

• Obtížnost: 2,5/5
• Kočárek: ne
• Průměrná doba na cestě: 3 hodiny
• Trasa: 5,5 km
• Vhodné pro děti, rodiče
• Pes: ano
• Dětské hřiště: ano

Kopřivnické výhledy

Naučná stezka Lašská nás provedla skrz tři úchvatná místa poblíž města Kopřivnice. Zřícenina Šostýn jsou volně přístupné trosky hradu chráněny jako přírodní památka. Raškův kámen jako úchvatná skalní vyhlídka a třináct metrů vysoká dřevěná rozhledna – Bezručova vyhlídka s výhledem na Kopřivnici a automobilku Tatra.

Parkování: parkoviště skiareál Červený kámen (neplacené).

Náš dnešní výlet jsme započali na výše uvedeném parkovišti nebo-li naproti letnímu koupališti Kopřivnice. Vydali jsme přímo do kopce okolo Husovy lípy a doprava přes potok vzhůru směrem ke zřícenině hradu Šostýn. U jezírka jsme se vydali doprava směrem ke hradu, kde doporučuji obejít hradby zprava. Tak jsme se dostali až k zachovalé části hradu se zrekonstruovaným gotickým portálem. Po krátké přestávce je nutné se na trasu vrátit zpět k jezírku, kde je také možnost občerstvení se na pěkném posezení.

K Raškově vyhlídce jsme se vydali po žluté turistické trase odkud je nutné od rozcestníku Raškův kámen vyběhnout krátký kopeček. Z vyhlídky, jako z balkonu uprostřed Beskyd, se nám naskytly úchvatné výhledy na okolní přírodu a Kopřivnici. Místo je docela frekventované, proto brzy pokračujeme dál po naučné stezce směrem k Bezručově vyhlídce. Od Bezručovy vyhlídky je nutné se vrátit kousíček zpět po naučné stezce a okolo Jasníkovy studánky jsme se po žluté turistické trase lehce vrátili okruhem zpět na parkoviště. Pozor! Nepokračujte od rozhledny přímo dál po neznačené, cesta je extrémně neschůdná. Okruh nám s dětmi 3 a 5 let zabral necelé dvě hodiny. S kočárkem lze k Raškově vyhlídce dojít také po cyklostezce přes Janíkovo sedlo. Ostatní vyhlídky jsou ale pro cestu s kočárkem nevhodné.

• Obtížnost: 2,5/5
• Kočárek: ne
• Průměrná doba na cestě: 50 minut
• Trasa: 3,6 km
• Vhodné pro děti, rodiče, prarodiče
• Pes: ano
• Dětské hřiště: ne

Zřícenina hradu Starý Jičín

Jeden z nejstarších hradů u nás se vypíná na Starojickém kopci nedaleko Nového Jičína. Gotický hrad byl vystavěn počátkem 13. století. Zub času i probíhající války způsobily že se hrad stal počátkem 20. století zříceninou. Přesto lze i dnes obdivovat jeho krásu a z vrcholu kopce se nám naskytnou nezapomenutelné výhledy.

Parkování: parkoviště u kostela sv. Václava, Starý Jičín. Parkoviště u OÚ Starý Jičín. Parkoviště hřbitov, Starý Jičín (vše neplacené).

Krátký, nenáročný výlet jsme započaly na parkovišti ve Starém Jičíně. Je zde hned několik možností k zaparkování. My jsme zvolili parkoviště u kostela. Po krátkém výstupu uličkou mezi domy jsme minuly hřbitov, odkud se nám naskytly první výhledy do krajiny. Od hřbitova je nutné se napojit na žlutou turistickou značku. Po prozkoumání historického vodovodu, který vytvořil tu pravou tajemnou atmosféru, jsme se nechali unést a začali dětem vyprávět o dávných obyvatelích hradu, a tak nám trasa po asfaltové cestě rychle ubíhala. Cesta na hrad není nikterak zajímavá, o to zajímavější je cíl výletu s úchvatnou zřícenou hradu na vrcholu. Na hradě je i možnost občerstvení, a tak jsme nepohrdli osvěžením se zmrzlinou. Výtěžek z prodeje je přeci jen věnován údržbě hradu, na kterém je to vidět. Velmi zachovalá zřícenina nabízí nespočet míst k odpočinku s výhledy do daleké krajiny. Nenáročný výstup přímo k hradu nám s dětmi 3 a 5 let, s babičkou a s maminkou v 8. měsíci těhotenství zabral asi půl hodiny. Celý výlet s návratem k autu 90 minut. Trasa je velmi vhodná pro kočárek.

• Obtížnost: 1/5
• Kočárek: ano
• Průměrná doba na cestě: 90 minut
• Trasa: 1,5 km
• Vhodné pro děti, rodiče, prarodiče
• Pes: ano
• Dětské hřiště: ne

Procházka lomem s vyhlídkou, Horní Bečva

Nově vybudovaná stezka lomem v blízkosti přehrady Horní Bečva je jako stvořená pro nenáročnou procházku s odpočinkem.

Parkování: Parkoviště u přehrady Horní Bečva.

Přímo z parkoviště jsme vyrazili na krátkou vycházku lomem. Chodník je sjízdný i s kočárkem, poslední úsek ale nikoliv, tudíž ho nedoporučuji. Po krátkém výstupu lemovaným lavičkami a výhledy do krajiny jsme se dostali až na prostranství pro piknik v sedle. Místo na piknik je opravdu kouzelné s výhledem na přehradu. My jsme ale pokračovali dále do kopce až na vyhlídkové plošiny s výhledem do borového nebo smrkového lesa, nejvyšší vyhlídka ze tří pak do krajiny. Po krátkém občerstvení jsme se vydali na další skalní vyhlídku a skalní pěšinkou zpět na parkoviště, na které jsme se vrátili z druhé strany.

Stezka je opravdu krátká, ale za návštěvu rozhodně stojí. Procházku lze spojit s koupáním v přehradě Horní Bečva. Přehrada nabízí malou travnatou pláž s pozvolným vstupem do vody. Místo je vybavené také workoutovým hřištěm. Pro skok do vody lze využít nové molo. K přehradě je zákaz vstupu se psy. Pokud se vydáte na procházku okolo přehrady najdete úplně nové dětské hřiště.

• Obtížnost: 2/5
• Kočárek: ne
• Průměrná doba na cestě: 25 minut
• Trasa: 1,5 km
• Vhodné pro děti, rodiče, prarodiče
• Pes: ano, k přehradě ne
• Dětské hřiště: ano

Vodní nádrž Horní Bečva

Parkování: parkoviště u lomu a podél vodní nádrže (neplacené).

Vodní nádrž byla do nedávna, resp. do sametové revoluce bez většího ekonomického významu. Nyní jejím krásám přichází na chuť turisti navštěvující místní hotely nebo rodiny s dětmi z okolí. Místo se nachází na nejhornějším toku Rožnovské Bečvy a rozkládá se na 7,89 ha. Krásná, méně navštěvovaná přehrada Horní Bečva. V létě koupání na pěkné ale maličké pláži s molem, v mrazu lze využít k bruslení, v ostatních ročních obdobích krásná procházka s kočárkem, na odrážedlech nebo kolech kolem přehrady. Celá přehrada se dá objet kolem dokola, poslední úsek chodníku je ve výstavbě (2021), ale s kočárkem se dá pěkně jít okolo hotelu Cherry. Nejen u tohoto hotelu, ale i na dalších dvou místech při trase okolo přehrady narazíte na dětská hřiště a jednu venkovní posilovnu.

Po návštěvě Vyhlídky lomem, kterou je nutné absolvovat bez kočárku s nosítkem a pěšky, jsme u aut přesedlali na kočárky a kola a vydali se na vyjížďku okolo vodní nádrže. Vyjeli jsme směr hlavní silnice, abychom ještě plni síly měli energii dávat pozor na projíždějící auta. Později jsme ze silnici odbočili podél nádrže a přes hráz již začíná nádherná vyjížďka po nově vystavěném chodníku. Hned za hrází na malém paloučku u vody jsme si udělali piknik v trávě. Po chodníčku už to bylo ale jen pár minut k novému hřišti hned s několika skluzavkami. Chodník pokračuje ještě malý kousek. V místě, kde končí lze projet s koly - s kočárkem nikoliv. S kočárkem je nutné projet mezi chatkami okolo hotelu Cherry a o kousek dál se na trasu zase napojit. Za malým mostem doleva jsme již trefili poslední dětské hřiště na pláži s molem a houpačkou pro unavené maminky. Nádrž by totiž děti objížděli nejraději několikrát dokola.

• Obtížnost: 1/5
• Kočárek: ano
• Průměrná doba na cestě: 30 minut
• Trasa: 1,8 km
• Vhodné pro děti, rodiče, prarodiče
• Pes: ano, k přehradě v létě ne
• Dětské hřiště: ano

Vodní nádrž Větřkovice

Krásná vodní nádrž s kamínkovou pláží vybízející k letním hrátkám.

Parkování: Parkoviště v. n. Větřkovice, placené (30 Kč).

Od velkého parkoviště je to k vodní nádrži jen kousek. Vede k ní asfaltová cesta lehce sjízdná s kočárkem. U nádrže je kvalitní sociální zařízení – čisté toalety, převlékárna a bufet. Na místě se nám velmi líbilo že místa k ležení jsou krytá břízami, které poskytují stín po celý den. S malými dětmi tedy není problém zde strávit i parné dny. Nádrž lze obejít dokola, ale ne s kočárkem. Vycházka dokola s dětmi 3, 8 a 15 let nám trvala hodinu a půl, okruh má přes tři kilometry. K vodě je možný vstup se psy. Musí být na vodítku.

• Obtížnost: 1/5
• Kočárek: ano, okolo nádrže ne
• Průměrná doba na cestě: 90 minut
• Trasa: 3,2 km
• Vhodné pro děti, rodiče, prarodiče
• Pes: ano
• Dětské hřiště: ne

Bílá – Zbojnická hora – Bobek

Bobek (871 m n. m.) se nachází na hranicích České republiky a Slovenska v tzv. Zadních horách Moravskoslezských Beskyd. Na Bílé je spousta aktivit, které lze využít pro aktivní trávení volného času. Od Dětského parku s lanovým centrem přes cyklostezky podél potoka Bílá Ostravice až po lanovku, která není využívaná pouze v zimě pro lyžování. Tento areál si dal velmi záležet i na letním provozu, tudíž láká rodiny s dětmi na Pašeráckou a Medvědí Stezku po výjezdu lanovkou na Zbojnickou horu.

Za velice příznivou cenu dvou dospělých a pěti dětí pro výjezd lanovkou jsme se dopravili na Zbojnickou horu. Už zde začíná zábava pro celou rodinu například kukátkem do hor nebo selfie místem na fotky ve velkém srdci na vrcholu hor. My jsme se vydali na vrchol hory Bobek. Trasa je pro kočárek sjízdná po cyklostezce, ale i po té pouze s terénním kočárkem s velkými koly a rodičem se značnou fyzičkou. Závěr trasy na Bobek je i po cyklostezce opravdu do kopce a terénem. Od výstupu z lanovky na vrchol hory Bobek jsme se dostali za hodinu cesty. Tempo určovala nejmenší tříletá. Po značném občerstvení všech malých turistů jsme se vydali na cestu zpět stejnou trasou. Pro sestup do Bílé jsme využili Medvědí trasu, která je sjízdná s kočárkem.

Lze využít také výše zmiňovanou Pašeráckou stezku, kterou lze zpestřit úkoly z pašeráckého vaku, ten je možné si zapůjčit v pokladně lanovky. Také Medvědí stezka má trasu lemovanou tabulemi s úkoly skrývající tajenku. Ke konci trasy lze navštívit oboru s daňky a bílými jeleny. Po sestupu na cyklostezku můžete děti odměnit návštěvou dětských hřišť nebo dobrotou v některé z místních restaurací. Celý výlet z Bílé na Bobek a po výše uvedené stezce nám zabral 4 hodiny včetně přestávek na občerstvení.

• Obtížnost: 3/5
• Kočárek: ano, terénní (nejlépe dobrý cyklovozík)
• Průměrná doba na cestě: 70 minut na vrchol, 4 hodiny celkem
• Trasa: 2,6 km na vrchol, 8,4 km celkem
• Vhodné pro děti a rodiče
• Pes: ano
• Dětské hřiště: ano

Velký Javorník

Velký Javorník je hora v podhůří Beskyd, nejvyšší bod Veřovických vrchů vysoká 918 m n. m. Hora je známé turistické místo s výhledem do širokého okolí, na vrcholu stojí turistická chata z roku 1935, která je otevřena celoročně, ale neposkytuje ubytování. Od léta 2013 je na vrcholu také nová rozhledna.

Parkování: autobusová zastávka Rožnov pod Radhoštěm, Dolní Paseky, točna (neplacené).

Parkování na výše uvedeném místě zní sice trochu nepravděpodobně ale vzhledem k tomu, že tradice výletů na Velký Javorník sahá daleko do minulosti, parkuje se na tomto místě již několik desetiletí. Co sahá moje paměť malé vnučky na letních prázdninách, můj děda se každý první čtvrtek v měsíci s partou kamarádů vydal na Javorník. Pamatuji si jak si dával placatku do náprsní kapsy tak, aby babička neviděla a chleba snědl hned za brankou „Abych se s ním netahal“. Koliba Na Pasekách, co stojí hned za lávkou, tam taky byla už když jsem s dědou do tamních lesů chodila hledat houby. Toto místo ve mně vyvolává nostalgickou náladu a dnes s kočárkem se sem stále rádi vracíme. Cesta na vrchol vede po značené cyklotrase, a tudíž celou dobu po zpevněném asfaltovém povrchu.

Vyrazili jsme od Koliby na Pasekách podél Vermířovského potoka. Přístřešek u splavu nás lákal k posezení ale to možná až na svačinu cestou zpět a tak jsme se vydali po cyklotrase skrz Veřovické vrchy až k Přístřešku u pramene Jičínky, který jsme využili k občerstvení malého kojence, který se již hlásil o svůj příděl z bezpečí korbičky kočárku. Po krátké přestávce jsme se napojili na naučnou stezku Veřovické vrchy neboli dále po cyklostezce, která nás dovedla až k ošklivé betonové studánce Pod Javorníkem. Odtud prudce doprava je to k vrcholu již necelý kilometr.

Tentokrát jsme se vydali v podzimním sychravém počasí a tak jsme byli ochuzeni o ty úchvatné výhledy. K zahřátí jsme mohli využít turistickou chatu, kde jsme občerstvili sebe i malého turistu, který se při té příležitosti protáhl, pokoukal a mohli jsme vyrazit na cestu zpět. K autu (případně k autobusové zastávce) jsme se vrátili stejnou cestou. Tentokrát jsme šli bez pěších dětí, pouze s kočárkem.

• Obtížnost: 1/5
• S pěšími dětmi je obtížnost 5/5
• Kočárek: ano
• Průměrná doba na cestě: 1 hodina 15 minut na vrchol. 2 hodiny celkem
• Průměrná doba s pěšími dětmi: 3 hodiny nahoru, 2 hodiny dolů
• Trasa: 5,8 km na vrchol
• Vhodné pro kočárek
• Pes: ano
• Dětské hřiště: ne

Liščí díry

Kamenné útvary z godulského pískovce 783 m n. m. Krásné místo s výhledem na Lysou horu. Nacházejí se kousek od Ostravice a jedná se o pískovcové útvary rozeseté na úbočí hory Smrčina. Tato trasa není značená, díky tomu snad zůstává ukrytá širšímu davu turistů. 

Výstup na tento vršek je ideální začít na parkovišti U transformátoru neboli u lanového centra Opičárna kousek od Ostravice. Z tohoto záchytného parkoviště, odkud davy turistů směřují na Lysou horu, se vydáváme stejným směrem po červené turistické značce. Hned zprvu je cesta příjemná, vede po asfaltové cestě, a tak nás tentokrát doprovází i kamarádi s kočárkem a malou holčičkou. Děti zaujala první studánka Nad Opičárnou, tudíž jsme se nechali zlákat první občerstvovací stanicí, to jsme ještě ani nevyšli.

Asfaltová cesta nás brzy dovedla až k prameni Butořanka. Trasa po této cestě do kopce je pro děti trochu zdlouhavá, a tak jsme si cestu zpříjemnili hrou Bingo na výlety – děti hledali pavučiny, klády nebo třeba koně.

Od studánky jsme nepokračovali stezkou na Lysou horu, nýbrž jsme se odklonili po neznačené cestě. Pro upřesnění, cesta na Lysou horu vede nahoru do kopce dále po červené značce. My se vydali rovně po cestě až ke starému rozcestníku „Butořanka“ dnes už v mapě nezaznamenaný. Pokračovali jsme dál rovně na křižovatku cest do mírného kopečku. Touto cestou jsme došli až ke krásné lesní chatě, kde jsme prohodili i pár slov s místním chatařem. Nenechte se zlákat krásným pohledem na stavbu, pokud se otočíte čelem vzad čeká vás úchvatný pohled na Lysou horu v celé své kráse.

Cesta se začala pro kočárek trošku zhoršovat, nicméně stále byla dobře sjízdná a po pár metrech jsme se konečně dostali k cíli našeho výletu, které je skryté po levé straně ve svahu. Poznáte jej tak, že některé velké kameny se nacházejí i podél stezky. V létě zde roste množství borůvek, posedět se dá na vyhřátých kamenech s výhledem na Lysou horu a okolní kopce. Děti bavilo skákat po kamenech, maminky se bály, ale přesto je nechaly prozkoumat okolí. Děti ani neměli čas na oběd ve formě toustů a úplně zapomněly, jak je bolely nohy. 

Po delší přestávce jsme se vydali dál okolo hory Smrčina. Cesta kamenitá, ale pro kočárek sjízdná je již po rovině, dokonce místy mírně z kopce, a tak rychle ubíhá. Na opačné straně hory nás čekaly krásné výhledy do krajiny, na Ostravici a Ondřejník. Po krátkém kolečku okolo vrcholu jsme se napojili zpět na cestu u starého rozcestníku. Tady už to rozpoznali i děti. Stejnou trasou jako jsme přišli jsme se vydali zpět na parkoviště.

Jako odměnu za výkon lze před odjezdem využít Lanové centrum. Děti si mohou zvolit z různých stupňů obtížnosti stezky v největším vysokém lanovém bludišti v ČR. 

Trasa od parkoviště na Liščí díry a zpět má 6,2 km a my ji zdolali s dětmi ve věku 6, 5, 3, 2 letým pěším a kočárkem za 3 hodiny.

• Obtížnost: 1,5/5
• Kočárek: ano
• Průměrná doba na cestě: 3 hodiny
• Trasa: 6,2 km
• Vhodné pro kočárek, děti, rodiče
• Pes: ano
• Dětské hřiště: ano – lanové centrum

Satinské vodopády

Satinské vodopády jsou jednou z nejznámějších přírodních památek v Beskydech. Jedná se o několik asi metrových vodopádů, které svoji oblibu získaly zejména díky snadné dostupnosti. Cesta vede po příjemné asfaltové cestě končící posezením v přírodě v těsné blízkosti vodopádů. Zde lze zaparkovat kočárek a je nutné se vydat asi 10 metrů dolů k říčce Satina přímo k vodopádům. 

My se k vodopádům vydali po medvědí stezce z Malenovic.

Parkování: Obecní úřad Malenovice (neplacené). Přímo u obecního úřadu je parkoviště vhodné k odstavení auta. Je zde také dětské hřiště, které ale využijeme později. 

Od obecního úřadu jsme se vydali hledat žlutou medvědí stopu, na kterou jsme se napojili nedaleko, u přístřešku Borová. Po žlutých medvědích značkách a po krátkém stoupání zase z kopce dolů. Při odbočce u říčky Satina ale zpozorněte! V blízkosti se nachází obora s daňky a koníky. Po krátké přestávce jsme pokračovali dál, příjemnou cestou skrz chatovou osadu. Cesta je zde pro kočárky trošku horší – po kamenech se ale projet dá, a po chvíli se napojit na naučnou stezku Lysá hora (žlutá medvědí stezka pokračuje směrem ke sjezdovce, vy se držte NS Lysá hora). Asfaltová cesta nás dovedla k PP Vodopády Satiny, už z cesty lze pomalu vidět první peřeje, a tak jsme se začali těšit do cíle. 

Nad vodopády se nachází několik odpočinkových míst, ty musí ale počkat, my jsme přece chtěli vidět samotné vodopády, ke kterým musíme zdolat strmou stezku. Kočárek jsme zanechali na cyklozámečku u tabule a všechny děti musely dál už po svých. S velmi malými dětmi tedy nedoporučuji, stezka dolů je dost krkolomná. Nebo si statečný tatínek poradí a dítě je nutné vzít na ruce.

Po vystoupání zpět na pevnou zem je nutné se náležitě občerstvit na některé z laviček nebo se osvěžit ve studánce. Zpět už lze pokračovat stejnou cestou nebo se po neznačené napojit na naučnou stezku Okolo Tisu skrz Areál Ski Malenovice.

Malenovice však nejsou jen Satinské vodopády. Jsou výchozím bodem na Lysou horu a na spoustu dalších turistických míst. My jsme prozkoumali i obec samotnou a rozhodně to stálo za to. Vyhlídkové místo u kostela sv. Ignáce z Loyoly je kousek od výše zmíněného parkoviště, a tak pokud vás netlačí čas, rozhodně stojí za to sem vystoupat. Cesta až nahoru je sjízdná pro kočárek a pokračovat lze okolo hřbitova až k úžasnému Malenovickému přístřešku s krásnými výhledy do krajiny. 

Teď už jen to slíbené hřiště u obecního úřadu a hurá domů odpočívat po náročnějším výletě.

Nám tato trasa s dětmi 2, 4 a 5 let zabrala přes 4 hodiny. Uvedený čas je ale včetně delší přestávky na toustový oběd (v době zavřených restaurací, lze využít i některou z hospod v Malenovicích) a spaní nejmenší v kočárku = dlouhé pauzy na vyhlídce v Malenovicích.

• Obtížnost: 1,5/5
• Kočárek: ano
• Průměrná doba na cestě: 4 hodiny
• Trasa: 5 km k vodopádům, 7 km včetně vyhlídky za hřbitovem
• Vhodné pro kočárek, děti, rodiče
• Pes: ano
• Dětské hřiště: ano

Půlčínské skály – ledopády

Zimní výlet za ledopády. V ostatních období stojí za to návštěva skal.

Parkování: Pulčín centrální parkoviště (placené).

Dneska něco suprového, výlet přímo do velkých skal. Děti byly jak veverky, i na tom ledu ledovém to zvládli. Je to hodně kluzké, ale všichni jsme se s tím poprali, i ta moje nejmenší cácora to zvládla fantasticky. Nesmeky (turistická pomůcka) výhodou! Mně byly doma ve skříni prd platné… Udělali jsme si okruh od parkoviště po červené nahoru do skal na hrad, pak dále až k "zlatým rampouchům" - Půlčínské ledopády a zpět po červené na parkoviště. Celá trasa nám s dětmi 9, 5, 5 a 3 roky zabrala 3,5 hodiny. Je to opravdu pro otrlé prcky, ale děti byly opravdu nakonec nadšené.

Kdo je ranní ptáče jako my, doporučuji vyjet co nejdřív. Po desáté se do skal už hrne opravdu hodně lidí. My vycházeli kolem 9 z parkoviště a ještě se to dalo.

• Obtížnost: 4,5/5
• Kočárek: ne
• Trasa: 5 km
• Průměrná doba na cestě: 3 hodiny a 45 minut
• Vhodné pro zdatné malé turisty, dobrou obuv a rodiče
• Pes: spíše ne, bude mít problém se zdoláním skal
• Dětské hřiště: ne

Rozhledna Miloňová

Nová dřevěná rozhledna u Velkých Karlovic na 846 metrů vysokém stejnojmenném vrchu. Je 24 metrů vysoká a otevírá nám výhled na Beskydy a Jeseníky. Krásná valašská stavba se střechou ze štípaného šindele.

Výlet absolvovaný v zimě, při souvislé pokrývce sněhu vřele doporučuji.

Parkování: Velká Hanzlůvka - parkoviště.

Z parkoviště jsme se vydali do mírného kopce po zelené turistické značce. Souvislá vrstva a mírný sklon cesty jsou ideální pro sáňky, děti se střídaly v táhnutí a každý se chvíli vozil. Cesta je lemovaná potokem Velká Hanzlůvka, který dodává prostředí kouzelnou atmosféru. Přes most jsme pokračovali dále po zelené již do prudšího kopce až do osady Jestřábí, kde jsme se ocitli jako ve skanzenu nebo za dávných časů. Dokonce jsme krátce pohovořili se starou paní nesoucí si dřevo do kamen. Nad osadou je to už kousek ke Zvoničce a poté do prudkého kopce přímo k rozhledně. Vzhledem k množství sněhu nás čekal dolů po zelené rychlý sjezd, zastavili jsme se teprve až nad sjezdovkou hotelu Galik, odkud už je to zpět na parkoviště (doleva po červeno-zelené značce) kousek.

Celý okruh (5 km) nám zabral s dětmi 5, 6 a 9 let - 3 hodiny. Ale hodně jsme se zdržovali hrátkami v hlubokém sněhu a u rozhledny.

• Obtížnost: 2/5
• Kočárek: ne
• Trasa: 5 km
• Průměrná doba na cestě: 3 hodiny
• Vhodné pro děti, rodiče
• Pes: ano, vhodné
• Dětské hřiště: ne 

Turistická Chata Mír

Na chatu Mír vede několik stezek různé obtížnosti. Nejkratší je od zákazu vjezdu na konci ulice Radhošťská v Rožnově p. R. Je tam parkoviště a několik dalších míst k zaparkování. 

Hned za značkou zákazu vjezdu začíná pro nejmenší děti stezka s úkoly a otázkami. Trasa je vhodná pro kočárek i pro odrážedla. My malého na koloodrážedle nahoru táhneme na vodítku a dolů si jede (musí ale dolů umět brzdit !).

Trasa je krátká. I pokud si nejmenší děti občas povyskočí z kočárku a pochodí si. Tajenku je nutné si předem vytisknout na stránkách chaty. V cíli pak na děti, po odevzdání tajenky, čeká sladká odměna. Pro tatínky tři a někdy i více druhů piva a bohatý výběr z jídelního lístku. V létě se venku griluje. V úterý a čtvrtek mohou děti využít i vnitřní herničku, pokud není obsazená pro jiné účely - to je nutné předem sledovat na FB Chata Mír, tam najdete i různé akce pro děti které se na chatě pořádají. Trasa od zákazu vjezdu je dlouhá 1.8 km.

Druhá trasa je delší, náročnější ale stále vhodná pro větší děti (asi 4+). Vede od koupaliště nebo penzionu Hubert, na obou místech se dá zaparkovat. Vydáte se ale po červené trase a na rozcestí pod Chatou Mír se napojíte na žlutou. Trasa po červené vede lesem a není vhodná pro kočárek. Můj syn ji směrem dolů ale nejednou už zdolal i na odrážedle (ale on na tom projede všechno).

Od koupaliště a Huberta se dá i po cyklostezce (červenou obejdete po asfaltce). To je super pro maminky s posednými dětmi v kočárku a hezky se projdete. Od koupaliště je trasa dlouhá asi 6 km.

Poslední hodně málo známá trasa ale naprosto úžasná vede z Dolní Bečvy z Dolní Rozpité po žluté. Je výjimečná množstvím borůvek a ostružin a ty výhledy jsou úchvatné. Chodí tam méně lidí ale trasa vede dost do kopce a po kamenech. Není vhodná pro kočárek. Dlouhá je asi 4 km. Pokud by jste si kdokoliv nevěděl s trasou rady, napište mi, ráda vám poradím kterou trasu zvolit a kudy jít, kde zaparkovat.

Od chaty Mír se dá lehce napojit neznačenou stezkou zpět na červenou turistickou vedoucí na Radhošť, Radegast a Pustevny. Červená značka vede kousek nad Chatou - kudy se na ni napojit vám obsluha chaty ráda poradí. Aby nevzniklo nedorozumění, úkoly jsou pouze na trase od zákazu vjezdu po asfaltce 1,8 km. 

Medvědí skála

Medvědí skála je označení pískovcového zubu v masivu Lysé hory. Nachází se zde výchoz, asi 7 m dlouhý s výhledy do okolí. Příjezd autem na parkoviště u Horského lanového centra Opičárna.

Parkování: Lanové centrum nebo hotel Bungalovy Sepetná (neplacené).

Po zaparkování jsme se vydali hledat žlutou medvědí stezku. Trasa vede zprvu po asfaltové cestě, ze které je později nutné odbočit nahoru do lesa směrem k Medvědí skále. Trasa to nebyla zvlášť zajímavá, ale vrchol – Medvědí skála je o to větší odměnou. Samozřejmostí bylo občerstvení malých turistů na vrcholu s vyhlídkou. Jakmile jsme nabrali síly pokračovali jsme dále do kopce po žluté medvědí stezce. Děti byly nadšené hledáním žlutých medvědů a protože tam byly medvědí značky, určitě tam někde i ten medvěd byl! Na odbočce u Zbuja jsme si cestu zkrátili naučnou stezkou Okolo tisu, kde jsme se u odpočívadla napojili zpět na žlutou medvědí. Odtud už je to jen kousek z kopce dolů zpět na parkoviště. Trasu v náročnějším terénu i s přestávkami zvládly děti ve věku 3 a 5 let za 2,5 hodiny.

Trasa: pěší, nevhodná pro kočárek

• Obtížnost: 4/5
• Kočárek: ne
• Trasa: 5 km
• Průměrná doba na cestě: 2 hodiny 30 minut
• Vhodné pro děti a rodiče
• Pes: ano, vhodné
• Dětské hřiště: ne

Skalní útvar Medůvka

Vlivem mrazového zvětrávání vznikla v pískovci spousta rýh a dalších drobných jevů. Tyto drobné prohlubně – připomínající medové plástve daly skále její jméno.

Parkování: parkoviště u Turistického přístřešku Malá Lhota (neplacené).

Na výše uvedeném místě je krásné parkoviště s několika parkovacími místy. Proto neváhejte zaparkovat přímo zde a rovnou se napojit na modrou Cyrilometodějskou stezku. Asfaltová cesta vybízí k projížďce s kočárkem, pro větší děti je vhodné vzít odrážedlo. Ale pozor, celou cestu zpět ho zřejmě ponesete do mírného kopce. Stezkou plnou úchvatných výhledů do krajiny jsme se dostali až ke krásnému větrnému mlýnu Medůvka. Z tohoto rozcestí je možné navštívit rovnou dva skalní útvary – Medůvka a Skypalova skála. U větrného mlýnu se nachází informační tabule s turistickým přístřeškem, kde jsme si s dětmi přečetli původ skal – údajně je vytrousili čerti cestou na Čertovy skály. Po prozkoumání pravěkého úkrytu pod skalou jsme se vydali stejnou cestou zpět.

Cesta tam i zpět nám s pěšími dětmi 3 a 5 let zabrala 2 hodiny.

• Obtížnost: 2/5
• Kočárek: ano, těsně ke skále již ne
• Trasa: 5 km
• průměrná doba na cestě: 2 hodiny
• Vhodné pro kočárek, odrážedla, kola, koloběžky, děti, rodiče, prarodiče
• Pes: ano, vhodné
• Dětské hřiště: ne 

Svantovítova skála

Význačný skalní výchoz, 12 metrů vysoký. Skály dostaly jméno po Svantovítovi, staroslovanském bohu války a hojnosti. Ve stěně skály Svatka je na její severní straně vytesán nápis „Svantovít 1924“.

Parkování: parkoviště u vodní nádrže Bystřička (neplacené).

Od přehrady Bystřička, která sama o sobě stojí za návštěvu, jsme se napojili na naučnou stezku Klenov, po modré turistické značce. Ze začátku náročnější terén do prudkého kopce děti naštěstí neodradil a odměnou nám všem byly výhledy na vodní plochu a okolní krajinu. Postupně jsme se dostali až do přírodní rezervace Klenov, která vyniká svými pozoruhodnými skalními útvary. Dětem se pohledy na skály moc líbily, a tak jsme pokračovali dál, i přesto že celá cesta byla pouze stoupání. Po krátké zastávce u zříceniny hradu Klenov je to už kousek k cíli – okolo tůňky a poslední krátký úsek do kopce, odkud je již nutné se napojit na značku trojúhelníku, která nás dovedla až ke skalnímu útvaru Svantovítova skála. Balvany, kameny, a hlavně úchvatný pohled na okolní kopce Beskyd vybízí k dlouhému občerstvení všech malých turistů. Ti si však na odpočinek čas nenašli, museli důkladně prozkoumat veškerá zákoutí tak nádherné skály. Dospělí ale určitě delší pauzou nepohrdnou, protože to je místo opravdu kouzelné. Po nabrání sil už nás čekala jen cesta zpět stejnou trasou.

Celou trasu tam a zpět jsme s pěšími dětmi 3, 5, a 6 let zdolali za 3 hodiny. Uvedený čas je včetně dlouhých zastávek na svačinky a zkoumání všech okolních skal po cestě.

Trasa není vhodná pro kočárek.

• Obtížnost: 3/5
• Kočárek: ne
• Trasa: 6,8 km
• Průměrná doba na cestě: 3 hodiny
• Vhodné pro děti a rodiče
• Pes: ano, vhodné
• Dětské hřiště: ano malé, na parkovišti u občerstvení u přehrady

Rozhledna Vartovna - Podbeskydí

Rozhledna nacházející se na stejnojmenném vrchu je 37 metrů vysoká válcová věž s výhledem na Beskydy, Vsetínské, Hostýnské a Vizovické vrchy i Velkou Fatru.

Parkování: parkoviště u OÚ Seninka (neplacené).

Po zaparkování u obecního úřadu v Senince jsme se vydali dále po asfaltové cestě. Přesto že podél silnice nevede chodník, provoz zde není velký, a tak jsme se nadšeně vydali po žluté turistické trase a zároveň po směrovkách „Rozhledna“. Je nutné zdolat pár prudších kopců – cesta je to ale hezká s výhledy do krajiny a s několika odpočívadly, výšlap tak sice pomalu ale příjemně ubíhal. Po trase jsme také viděli včelí úly a výběh s koníky, děti jsme nehonili a výstup prokládali přestávkami, a tak jsme lehce došli až nahoru k rozhledně Vartovna. Po vystoupání na velmi vysokou rozhlednu jsme využili jedno ze spousty míst k sezení a dali lehký studený oběd. Zhodnotili jsme, že ještě nemáme dost, a tak jsme se vydali po naučné stezce Kobzáňův chodník. Nejen že jsme po cestě objevili zajímavý srub, volně přístupný turistům zřejmě pro bivak, ale hlavně došli až k úžasnému rybníčku s altánkem uprostřed. Místo jako z pohádky se spoustou žabiček okouzlilo nás všechny. Po delší přestávce už zbývala jen cesta zpět – k rozhledně zdolat poslední výšlap do kopce a následně seběhnout zpět z kopce dolů do Seninky k autu.

Tato trasa není pro kočárek vhodná, na rozhlednu vedou ale i cesty vhodnější.

Celý 8kilometrový výlet nám s dětmi 3,5,6 let a s častými přestávkami zabral 5 hodin.

• Obtížnost: 3/5
• Kočárek: ne
• Trasa: 8 km
• Průměrná doba na cestě: 5 hodin
• Vhodné pro zdatnější děti a rodiče
• Pes: ano, ale bude muset čekat pod rozhlednou
• Dětské hřiště: ne

Arboretum Nový Dvůr

Parkování: parkoviště Arboretum Nový Dvůr (neplacené).

Oáza klidu, v parných měsících ideální místo pro procházku pod korunami vzrostlých stromů. Z jara pastva pro oči. Nepředstavitelné množství barev různých květů dřevin a rostlin – ráj pro botanika. Na své si přijdou děti, ale i dospělí. Arboretum není zoologická zahrada, přesto je zde možnost spatřit osmáky, králíky, kozy, oslíka či pávy. Máte jedinečnou příležitost dozvědět se o dřevinách i rostlinách nebo se jen projít a relaxovat v jednom z vytvořených zákoutí. Dopravit se je možné autobusem nebo autem. Své autíčko můžete zaparkovat přímo na parkovišti před vstupem do Arboreta Nový Dvůr. Arboretum nabízí k vidění dřeviny z několika světadílů a přes sedm tisíc druhů rostlin.

Majitel zámečku Quido Riedel před více než sto lety postupně přeměnil zámecký park v arboretum. Máte možnost procházet se po kamenných chodníčcích, asfaltových cestičkách nebo po malých loučkách. S každou další návštěvou jsme překvapeni, jak se zdejší prostředí mění v čase. Doporučujeme navštívit například nedávno obnovené alpinum, které vzniklo podle dochovaných informací už před 100 lety. Čerstvou novinkou je například vytvořené broukoviště. Jděte podle svých očí a nosu. A nezapomeňte najít Osmáka degu - pozor, není na hlavní trase. Cena za vstup 50 Kč/dospělí. Vhodné pro kočárek.

• Obtížnost: 1/5
• Kočárek: ano
• Vhodné pro kočárek, děti, rodiče, babičky
• Pes: ne
• Dětské hřiště: ne 

Soláň

Soláň je vrch v Hostýnsko-vsetínské hornatině asi 10 kilometrů jihovýchodně od Rožnova pod Radhoštěm, tedy asi jen čtvrt hodinky autem.

Soláni se také někdy přezdívá „vrch umělců“. V Čarťácké hospodě pod vrcholem se scházeli významní malíři, spisovatelé a hudební skladatelé – Jiří Mahen, Jan Drda, František Podešva, Jan Kobzáň, Alois Schneiderka, Karel Hofman a další. V okolí bylo natáčeno několik filmů: Portáš, Děvče z Beskyd, Zítra se bude tančit všude, Advent. Není divu, ze Soláně jsou přímo úchvatné výhledny do krajiny a také samotné místo je půvabné. Z vrcholu, na kterém byla v listopadu roku 2006 vystavěna zvonička, kterou navrhl doc. Ing. arch. Jiří Kotásek, CSc., se otevírá daleký rozhled. Od této zvoničky jsme také započali dnešní krátký výlet. Kousek nad zvoničkou se nacházejí dřevěné plastiky a také naučná stezka přes hřeben Soláně.

Parkování je možné na centrálním parkovišti (placené) nebo na parkovišti informačního centra (neplacené).

Po zpevněné cestičce mírně do kopce, ideální pro kočárky i odrážedla. K prvnímu kouzelnému místu s křížkem je to jen kousek. Protože jsme se nacházeli téměř na vrcholu Soláně, místo je dost větrné, a tak jsme se raději rychle vydali dále po červené značce schovat se do blízkého lesíka. Minuli jsme odbočku k Valašskému ateliéru u Hoffmanů, kde se dnes nachází galerie, pension a památník Karla Hoffmana, a pokračovali jsme dále až na hřeben Soláně a vrchol lyžařských vleků s krásným nově vystavěným srubem. Z hřebenu Soláně lze již odbočit po žluté turistické stezce, my jsme pokračovali ještě o kousek dál až k poslední dřevěné soše básníka. Pro malé kolečko okolo Soláně je nutné se vrátit zpět na rozcestník, mezi chaty na soukromé pozemky je jasné daný zákaz vstupu. Po sestupu na zelenou značku už je to zpět k informačnímu centru jen kousíček a cesta je půvabná okolo stojícími domečky, potůčkem a dechberoucími výhledy do krajiny.

Toto malé kolečko je ideální jako odpolední pohodová vycházka vhodná pro kočárky, odrážedla i malé děti. Babičky a dědečky by určitě nadchlo historické kouzlo místa.

• Obtížnost: 1/5
• Kočárek: ano
• Trasa: 2,4 km
• Průměrná doba na cestě: 45 minut
• Vhodné pro kočárek, odrážedla, děti, rodiče, prarodiče
• Pes: ano, vhodné
• Dětské hřiště: ANO

Lesopark Dobratice

Parkování: naproti hřišti TJ Dobratice.

Fajn výlet může být i vlakem. Ze zastávky „Dobratice pod Prašivou“ je to na hřiště cca 1,5 km. Kousek od hřiště je i zastávka autobusu – Dobratice, rest. Na Šenku.

Hlavní vstup je přes bránu u fotbalového hřiště, může být zavřená, ale není nikdy zamčená, nenechte se odradit. Vstup je volný nepřetržitě.

V parku najdete řadu dřevěných herních prvků od houpaček po skluzavky, lezecké sestavy a lanové překážky, naučné herní tabule, prolézací tunel, kladkovou lanovku. Pro rodiče třeba posilovací „stroje“ (většina opět ve dřevě), hrazdy, bosonohý chodníček. Na pořádek tady dohlíží vyřezaný medvěd a strážce lesoparku Zlobrata. Parádní je i horní část parku s cestičkou, podél které se schovávají makety zvířátek – bystré oko najde jezevce, veverku, sojku a další. Můžete si také zkusit obtiskávat do písku stopy lesních zvířátek.

Vše je propojeno chodníčky, cestičkami a mosty přes říčku Lučinu. Hned u parku je také řada laviček a stolů, takže je kde si v pohodlí sníst svačinu. Areálu moc sluší umístění v listnatém háji. Trasa se dá i s lepším kočárkem doprovázeným ostřílenými rodiči – po svažitém terénu, přes mosty a lávky.

• Obtížnost: 1,5/5
• Kočárek: ano
• Průměrná doba na cestě: Dá se projít za 30 minut nebo strávit celé odpoledne. Průměrně s dětmi trasa asi na 2 hodiny.
• Vhodné pro kočárek, odrážedla, děti, rodiče, babičky
• Pes: ano
• Dětské hřiště: ano

Bílá, pramen Smraďavky

Parkování: Skiareál Bílá.

Na Bílé si s dětmi užijete spoustu zábavy. Malá vesnička nabízí nekonečné množství zábavy a výletů. První, co zaujme rodiče s dětmi, je určitě dětský letní park s dvěma sektory – lanové centrum v levé části parku, schované v lese a skrývající množství zábavy na celý den. Vodní svět s cestičkami na pouštění lodiček, jungle, šmoulí domečky a písek na objevování pravěkých vykopávek. Druhý sektor je ještě o něco zábavnější – šlapací autíčka, šlapací lodičky, prolézačky, obrovská nafukovací trampolína, klasické trampolíny, sjezd na gumách a mnoho dalšího. Důležité je poznamenat, že je tu i dost odpočinkových míst pro rodiče. Pro jistotu si s sebou přibalte větší deku, kdyby na vás nezbylo křeslo – děti vás asi park nenechají jen tak opustit.

Ano, jsou i tací, které tento tzv. komerční způsob zábavy nenadchne. Nevadí, stačí se jen vydat po cyklostezce okolo kouzelného potoka Bílá Ostravice a potkáte hned několik dětských hřišť.

Z Bílé po zelené turistické značce je to po cestě, po rovince, a tak ideální pro veškerá odrážedla, koloběžky, kola a samozřejmě kočárky, a dojít lze až k sirnému pramenI Smraďavky. A fakt ten pramen smrdí, a děti to baví. Cestou k prameni potkáte lovecký zámeček, zajít můžete i k oboře s daňky nebo pokračovat až k jezírku Maxův skluz. K sirnému prameni je to 2,5 kilometru a s dětmi se dá cesta zvládnout asi za hodinku.

U pramene jsme poslali tatínka zpátky do Bílé pro auto, které převezl na Bumbálku a odtud nám šel naproti. My šli po žluté směr Salajka. Na Salajce jsme se setkali a skrz přírodní rezervaci Salajka jsme došli až na Bumbálku. Přírodní rezervaci lze navštívit i směrem z Bumbálky, odkud je to kousíček. Za návštěvu rozhodně stojí, my po cestě potkali například mloka, na kterého děti ještě s odstupem času nadšeně vzpomínají.

Vyzkoušeno s kočárkem, synem 5 let, jedním puberťákem, tatínkem, babičkou a dědečkem.

• Obtížnost: 1/5 (Bílá – Pramen Smraďavky)
• Obtížnost: 2/5 (Pramen Smraďavky – Bumbálka) cesta je ke konci k Bumbálce dost kamenitá a do prudkého kopce, ale dá se vyjet
• Kočárek: ano
• Průměrná doba na cestě: k prameni 1 hodina, až na Bumbálku 5 hodin
• Trasa: k prameni 2,5 km, na Bumbálku 8 km
• Vhodné pro kočárek, odrážedla, děti, rodiče, prarodiče
• Pes: dětský park ne, na trase ano
• Dětské hřiště: ano

Zbojnická hora – Bílá

Vydejte se s dětmi na Pašeráckou stezku plnou zážitků.

Pašeráctví má v Beskydech hluboké kořeny. Rozdíly v cenách a dostupnosti zboží byly mezi Slovenskem a Českem velké, a tak začali lidé přes hranice pašovat. Pašeráci nebyli zloději, ale hrdinové, od kterých obyvatelé získávali nedostupnou sůl, kávu, koření nebo tabák.

Staňte se na chvíli s dětmi pašeráky a překonejte visuté mosty, bludiště, průlezku nebo studnu, schovejte do pašerácké skrýše. Na pokladně si vyzvedněte pašerácký deník a vak, díky kterým vás neminou všechny úkoly – budete chodit poslepu, používat buzolu, dalekohled a vyřešíte společně tajný nápis.

Pašerácká stezka není vhodná pro kočárek.

• Obtížnost: 3/5
• Kočárek: ne
• Průměrná doba na cestě: 1-2 hodiny
• Pes: ne (malý asi ano, ale náš velký by lanovkou nedokázal jet)
• Dětské hřiště: ano

Lanovkou i s kočárkem na vrchol hory vyjedete. Lanovka vede lesem a už samotná jízda je pro děti zážitkem. Nahoře se můžete projít po barefootovém chodníku nebo se vyfotit v samotném srdci Beskyd.

Dolů už pak s kočárkem (nebo na odrážedlech) lze využít nenáročný Zbojnický chodník s otázkami, na které děti odpovídají a tvoří tajenku kterou zapisují do Zbojnické karty k vyzvednutí na pokladně. Stezka vede i přes oboru kde můžete zahlédnout daňky nebo kozorohy.

• Obtížnost: 1/5
• Kočárek: ano (po Zbojnickém chodníku!)
• Průměrná doba na cestě: 1-2 hodiny
• Vhodné pro kočárek, odrážedla, děti, rodiče, prarodiče
• Dětské hřiště: ano, u cyklostezky v Bílé

Areál Na Stanoch – Nový Hrozenkov

Parkování: parkoviště areál Na Stanoch (placené 50 Kč).

Areál Na Stanoch je přírodní koupaliště při uměle vytvořeném jezeru nazývaným též Balaton nebo Kačák. V letních dnech stojí toto místo rozhodně za návštěvu. Kolem 9,5 ha velké vodní plochy je spousta místa k odpočinku, stačí jen rozbalit deku na některém z travnatých nebo pískových pláží a užívat si parný den. V areálu jsou k dispozici toalety, dětské hřiště, velké volejbalové hřiště a spousta stánků s občerstvením. V letních večerech se zde koná nespočet hudebních a kulturních akcí.

My jsme areál navštívili ještě před letní sezónou a pojali to více aktivně. Parkování je možné na výše uvedeném velkém odstavném parkovišti a vyrazili jsme na koloběžkách směr nedaleký Nový Hrozenkov. Příjemná cyklostezka v týdnu s minimem lidí je ideální pro začínající cyklisty nebo maminky s kočárky. O víkendu je stezka o něco více frekventovaná. Trasa je lemovaná pastvami pro ovce a další hospodářská zvířata, v půlce cesty se nachází klasické dřevěné odpočívadlo u vody. Naším cílem byl stánek s vyhlášenou zmrzlinou v Novém Hrozenkově a dětské hřiště při fotbalovém stadionu. Po přestávce a občerstvení malých závodníků jsme se vydali zpět směr Balaton. Po cestě jsme dělali nespočet zastávek pro odpočinek, občerstvení, svačinky a pro zkoumání okolí potoka. Trasa je velmi krátká, přesto se nám protáhla na necelé dvě hodinky, a to zejména vzhledem k menším nezkušeným jezdcům.  V areálu na Stanoch jsme si ještě dodali síly pro cestu zpět za volantem – horkou kávu na velkém dětském hřišti. Vybrat jsme si mohli hned z několika stánků otevřených i mimo hlavní letní sezónu. Bylo to příjemné zakončení jarního dne.

Trasa je součástí nádherné Cyklostezky Bečva a pokračovat lze až do Velkých Karlovic a případně dál. Vyzkoušeno na koloběžkách se třemi dětmi 2, 3 a 5 let.

• Obtížnost: 1/5
• Kočárek: ano
• Průměrná doba na cestě: 30 minut až 2 hodiny
• Trasa: 3 km
• Vhodné pro kočárek, odrážedla, děti, rodiče, prarodiče
• Pes: ne – k jezeru je se psy vstup zakázán. Na cyklotrase jsme ho s sebou měli, na vodítku
• Dětské hřiště: ano

Vodní nádrž Olešná

Přehradní nádrž na potoce Olešná je jihozápadně od Frýdku – Místku a nabízí nekonečný výběr různých aktivit – aktivních i pasivních.

Parkování: parkoviště Olešná – přehrada (placené), Olešná – Na hrázi (neplacené).

Navštívit můžeme krytý nebo venkovní aquapark, kde nás mimo jiné zaujalo velké nerezové brouzdaliště pro nejmenší děti. Necelých 9ha velká nádrž není zdrojem pitné vody, tudíž je možné koupání i přímo v ní.

Okolo přehradní nádrže je krásná, 4,5 kilometru dlouhá cyklostezka lemovaná různými stánky, restauracemi, a hlavně velkým dětským hřištěm. Jako velký bonus hodnotím nespočet laviček podél celé nádrže. Potkat lze také lamy (jaro 2021). Místo lze tedy využít pro všechny letní sporty od začátečníků až po pokročilé. Perličkou na trase je přejezd hráze, což děti prostě baví.

My cyklostezku využili pro projížďku na kolech. V tak krásném počasí v kombinaci s víkendem jsme vyrazili brzy ráno dřív, než dorazila druhá půlka kraje. Využili jsme tak trošku volnější průjezd než později odpoledne. Na oběd lze zajít do některé z hospod. My jsme to tentokrát pojali více dobrodružně a oběd jsme si nechali dovést rozvozem z Frýdku – Místku. Čekání na oběd jsme si zkrátili trénováním jízdy na inline bruslích a odpoledne jsme stihli ještě jedno kolečko na kolech. V očích tříleté dcery tedy kolo, se kterým se ale poprala za úžasné necelé dvě hodiny. Lze stihnout určitě rychleji, My jsme se ale zastavili na výbornou ovocnou limonádu v restauraci Olešná a ještě pak několikrát odpočívali.

• Obtížnost: 1/5
• Kočárek: ano
• Průměrná doba na cestě: dá se projet za 30 minut nebo strávit celý den. Průměrně s dětmi trasa okolo přehrady asi na 2 hodiny
• Vhodné pro kočárek, odrážedla, děti, rodiče, babičky
• Pes: ano, ale nevhodné pro množství lidí
• Dětské hřiště: ano

Hukvaldy

Hrad Hukvaldy je jeden z našich nejstarších a nejrozlehlejších hradů. Rozsáhlá pevnost nebyla nikdy vojensky dobyta. Po skončení válek v 18. století hrad ztrácí na významu – v podhradí začíná vznikat nová obec, dnešní Hukvaldy. Opuštěný hrad rychle chátrá, dnešní podobu mu dal mimo jiné i rozsáhlý požár v roce 1762. Z hradu jsou krásné výhledy do okolí a pravidelně se zde konají nejrůznější kulturní akce, často hrad slouží jako vhodná kulisa filmařům.

Hukvaldská obora vznikla roku 1566. Tehdejší držitel Hukvald získal od císaře dvacet daňků a tak pro ně dal ohradit značnou část lesa. Tato obora patří k nejstarším k zemi. Kamenná oborní zeď vznikla díky nejchudšímu obyvatelstvu, aby dala poddaným práci v hladových letech. Rozloha obory je přes 450 ha a pohybuje se zde 140 kusů dančí a 120 kusů mufloní zvěře.

Obec Hukvaldy leží v předhůří Moravskoslezských Beskyd, Hukvaldy jsou poslední čistě lašská obec na rozhraní valašsko-lašském, a vévodí jim výše zmíněná třetí největší hradní zřícenina v České republice.

Doprava: autem nebo také autobusem linkou městské hromadné dopravy 305 z nedalekého Frýdku-Místku, z Ostravy linkou 371, 372 a 376 přímo z ostravského autobusového nádraží (UAN) nebo z Kopřivnice linkou 639 přímo z kopřivnického autobusového nádraží.

Parkování: centrální placené parkoviště (50 Kč).

Po propršeném dopoledni jsme se vydali na krátkou, ale ne méně náročnou odpolední procházku na zříceninu hradu Hukvaldy. Hrady děti poslední dobou baví, a tak jsme příběhy o princeznách, které na hradě bydlely a princích, co je zachraňovali, využili pro vystoupání červené turistické trasy doleva od hradní brány. Tato stezka není vhodná pro kočárek, s kočárkem je nutné jít po zpevněné cestě rovně – po té vystoupáte lehce až k hradu z druhé strany. Přímo k I. Hradní bráně je to necelý kilometr, a tak jsme za chvíli již platili vstupné do komplexu hradu (děti 50 Kč dospělí 90 Kč). Pro děti super, ty naše byly nadšené. Hradby, výhledy, katakomby a dokonce i drak schovaný ve sklepení. Přímo na hradě jsme strávili asi 1 a půl hodiny, poté nás již kastelán se zvonem a klíči upozorňoval na blížící se uzavření brány (a vypuštění draka ze sklepení).

Od hradní brány jsme se vydali po výše zmíněné asfaltové cestě, naučné stezce Hradní vrch dolů k oboře. Potkali jsme Lišku Bystroušku, její socha tu stojí na památku hudebního skladatele a hukvaldského rodáka Leoše Janáčka, jež zde čerpal inspiraci pro svou operu Příhody lišky Bystroušky. V oboře, chráněné přírodní památce, je k vidění spousta nádherných a starých stromů. Když jsme se vydali hlouběji do obory, začal nás bohužel tlačit čas, a tak jsme se vydali zpět k parkovišti. (Dojít po Janáčkově chodníčku lze až k Areálu na Mlýně - býv. Smyřákův mlýn.)

Pro přestávku v nádherné přírodě přímo vybízí amfiteátr. Poté naposledy pohladit Lišku Bystroušku po ocase a nádherné odpoledne zakončil výhled na stádo daňků pasoucích se v oboře.

Téměř 5 km dlouhou trasu včetně přestávek a prohlídky hradu zdolaly děti 3 roky, 5 a 6 let za 3 hodiny.

Před návštěvou doporučuji prostudovat internetové stránky hradu – bývá často uzavřen z důvodů natáčení filmových scén. Od listopadu do března je zcela uzavřen.

Přímo v okolí Hukvald doporučuji navštívit množství dalších památek a zajímavých míst: Zámek Hukvaldy a zámecký park, Tropic Hukvaldy (papoušci a motýli), památník Leoše Janáčka, větrný mlýn Dolní Sklenov, pivovar a původní venkovské domy.

• Obtížnost: 1/5 (cesta na hrad po cestě)
• Obtížnost: 3/5 (přímo v hradním komplexu je hodně kamenů, kořenů, schodů)
• Kočárek: ano, na hrad méně vhodné (třeba na golfky doporučuji vzít zámeček, nechat u hradní brány a po hradě může prcek běhat po svých. Všechna nebezpečná místa mají dost vysoká zábradlí)
• Odrážedlo: ne (příliš do kopce/z kopce ), ano po oboře
• Průměrná doba na cestě: dá se projít za hodinu nebo strávit celý den. Průměrně s dětmi trasa asi na 3 hodiny.
• Trasa: 5 km
• Vhodné pro kočárek, děti, rodiče, prarodiče
• Pes: ano, na vodítku, ale nevhodné pro množství lidí
• Dětské hřiště: ne, není potřeba, hrady děti prostě baví

Ještě kousek

Každý rodič to zná. Už je to jen malý kousek do cíle, nebo možná trochu větší a malým turistům začínají těžknout nohy. Začíná se zastavovat u každého kamínku a je na něm vidět, že už se mu moc nechce. Nebo v horším případě začne prostě protestovat, stávkovat, v tom nejhorším se rozčilovat. Nezabírá ani slíbená odměna v cíli a my přemýšlíme, jak dítku odvést pozornost od bolavých nožek a dočkat se rozhledny, která už je za poslední zatáčkou. Nebo aspoň dojít k autu. Zde je několik tipů, snad pomohou.

U nás je nejoblíbenější hra na kouzelníka: Jedno dítě má klacík a přeměňuje ostatní: "Čáry Máry ať je z tebe gepard!" – ten kdo je začarovaný běží rychle do kopce. „Kouzelník“ vymýšlí další různá zvířátka, stroje nebo věci, ve které mění své kamarády, a ti se podle toho chovají.

Potom samozřejmě hledání kamínků (někdy mám schovaných i pár v kapse, co namaluji v noci, a pak nenápadně schovám), rozdávání našich kamínků po cestě, co děti malovaly. (Pozn. Hra na sociálních sítích, kdy děti malují na kamínky a následně je schovávají).

Hledání správného turistického značení, kterého se máme držet.

Chození podle navigace. Děti baví hlídat, kam mají jít, a čekat až se ozve „Dorazili jste do cíle“.

Slovní fotbal a různé hádanky.

Zapojíme fantazii a hledáme např. v lese různé věci, co tam trpaslíci ztratili.

Pochodovací písnička – a jedna a dva...kamizola…. Další chytlavé nekonečné písničky: Deset malých černoušků, Když jsem já sloužil (může se předvádět).

Hrajeme najdi/dotkni se (volně doplňte) a vybírám vždy něco, co je před námi.

Bingo na výlety, Aktivity na výlety – hry v plechové krabičce od Albi.

Hra na lávu: musí se chodit jen po kamenech/jehličí atd., které jsou bezpečné, vše ostatní je láva a na ni se nesmí šlápnout, aby nám neshořely boty.

Pokud je sezóna lesního ovoce (borůvky, maliny). Hledání paliva pro další kroky.

Přítomnost kamarádů, pozvěte na výlet spolužáky a udělejte pořádnou túru. Když vás bude víc, můžete si po cestě zahrát šipkovanou. Rozdělit se na dvě skupiny. První kreslí (křídou, skládá z větviček, kamínků) šipky plus píše úkoly typu 10 dřepů, skoků po jedné noze, vypočítej příklad a druhá jde podle nich a plní úkoly.

Domluvte si s ostatními nějaké tajné heslo, na které budete reagovat. Např. na slovo "bomba" se musí všichni přikrčit, na slovo "voda" si najít ostrov – třeba pařez a jiné další nápady.

Vymýšlejte spolu tajemný příběh o místě, kam míříte.

Sbírejte ingredience na lektvar např. do prázdné svačinové krabičky. Potom ingredience dětí nenápadně vyměňte za nějakou pravou dobrůtku – třeba pytlík dobrot.

A když nepomáhá jít s písničkou, tak už nezbývá nic jiného než udělat přestávku.